V srdci hranice

Velká Javořina je s nadmořskou výškou 969,8 m nejvyšším místem Bílých Karpat. Širokým a plochým vrcholem vede státní hranice a tyčí se zde rozhlasový i televizní vysílač. V okolí můžete najít vyhledávaná lyžařská střediska, běžkařské tratě a turisticky atraktivní doliny.

Vrchol je zároveň symbolickým místem setkávání Čechů a Slováků. Tuto tradici založili Štúrovci a dodnes je na kameni na vrcholu nápis: "Zde bratři vždy se setkávat budou."

"Tady se Češi setkávají od roku 1848, čili je to asi nejdéle takové setkávání dvou národů - podle mě - ve světě," říká chatař Miro Martinček, který se na Javořinu přestěhoval z Bratislavy a stal se majitelem legendární Holubyho chaty. Chata je dnes po rozsáhlé rekonstrukci a celoročně ji navštíví tisíce turistů, kteří si tu užívají lyžování, běžky či snowkiting.

Na moravské straně hranice se rozprostírá Horňácko, kraj bohatý na tradice. Jedna z nejznámějších, která se udržela dodnes, je tradiční "fašank", neboli masopust. Během tohoto svátku lidé v Nové Lhotě a obcích roztroušených v pohraničí vycházejí do ulic v pestrých krojích a maskách, hraje hudba, zpívají se horňácké písně "v takovém tempu, že druhý den už zpívat nemohou", a pije se slivovice, která je také typická pro tento kraj.

Nad Novou Lhotou se rozprostírají rázovité fotogenické kopanice, které přitahují turisty z celé republiky.

I tuto zimu sem přichází fotograf Jan Šilpoch. V roce 1984 tu zažil svůj první "fašank", tedy masopust, a od té doby se vrací fotografovat tento kraj a jeho obyvatele každý rok. Co ho na Horňácku tak fascinuje? "Strom má pevné kořeny a díky tomu tady vydrží všechny ty podmínky, co se týče počasí, dlouhá léta. A tak je to stejně s těmi lidmi,“ vyjádřil se Jan Šilpoch.

Nad slovenskou vesničkou Lubina se nachází nejvýše položená kopaničářská chalupa této oblasti. V drsné přírodě kopanic prožil Milan Zemanovič celý život. V létě je to lehčí, v zimě se přístup k domu komplikuje. Ale samota a klid mu vyhovují, pokud něco z vesnice potřebuje, vždy se najde způsob, jak sejít dolů - na lyžích, či na traktoru.

Nemá pocit, že je sám, sousedé sice bydlí dále, ale kamkoliv přijde na návštěvu, vždy se cítí jako doma. Komunita žijící v tomto kraji se chová jako jedna velká rodina. Říká, že z tohoto důvodu sem přicházejí bydlet i Bratislavané.

Na slovenské straně kopanic se nachází Krčma na konci světa, kterou vlastní Gejza Slávka. Roky pracoval jako muzikant v zahraničí, v jisté chvíli si uvědomil, že se chce usadit. Místní příroda ho okouzlila natolik, že se sem přistěhoval i s rodinou.

Přestože je jeho manželka původem Němka, oba se cítí přirozeně spjatí s prostředím záhoráckých kopanic. "Ani na vteřinu mi to nebylo líto, neměla jsem - jak se to řekne - Heimweh - touhu po domově. Jsem tu šťastná, velmi, velmi šťastná. "

Krčma na konci světa je domovem pro tříčlennou rodinu i útočištěm pro turisty. Uprostřed divoké přírody, doslova na kraji světa, vás překvapí útulné prostředí, vůně zelňačky, horký čaj a nenucená pohostinnost domácích.